Dana si ho zavolala. Tak v kolik vyrazíme, Patriku? Zeptala se. Kam, co, kdy? Odpovědel. S tím ste fakt hroznej. V poště máte už druhý den pozvánku. Víte, Dano, že poštu čtu až třetí den. Spousta věcí se stačí vybavit sama. No vždyť říkám, že ste hroznej, smála se. Měl rád, když se smála. Měla krásný zuby. Sme pozvaný na recepci. Vyslovila název moc známé společnosti. Nemám co na sebe, řekl Patrik. Začala se smát znovu. To mi něco připomíná, Patriku. Plat jsem vám zvýšila. Tak šup a v šest čekám doma. Budu v černém. Vždyť ani nevím, kde bydlíte? To mám ale štěstí, řekla Dana. Řidič to ví. O půl bude u Vás. Dohodnuto? Dohodnuto. A děkuju za ten vejdělek, jdu se teda odměnit.
Všechno klaplo. Akorát nemohl Danu poznat. Řekl jí to. Moc jí to slušelo. Fakt moc.
Těsně před sedmou byli na místě. Zavěsila se do něho. Tak jako samozřejmě.
A né, že mi zdrhnete, Patriku. Chci vás představit. Když skončila oficiální část, změněná paní generální si to namířila rovnou k nim. Ahoj Dani, jsem ráda, že ste přišli. Dana ho představila. Byly spolužačky. Od někud. Nó, tak takovýho obchodního bych taky potřebovala, řekla Jana, teda generální. Smála se. Dana se podívala na Patrika. Když mně je s paní šéfovou moc dobře, je na mne hodná, usmál se. Dana do něho trošku loktem. Přestaňte vy dva. Eště si Jana bude něco myslet. To jsem si hned, hned jako jsem vás viděla vcházet. A doufám, že na mne zůstane alespoň jeden taneček, podívala se Jana do očí Patrikovi.
Potom se už zabávalo, něco se jedlo a pilo. No a Dana navrhla Patrikovi tykání. Byla pusa. Nechala mu rty trochu déle, než je obvyklé. Hráli něco pomalého. Poď si zatančit, Patriku. Šli. Přitiskla se k němu, ruce mu dala na ramena. Hlavu opřela. A bylo to. Po druhém tanci jí Patrik oznámil, že by se potřeboval trošku sklidnit. Cítim to, souhlasila Dana. No nevím s tou Janou. Je dost na chlapy, zasmála se. Ne že mne necháš samotnou, opovaž se, pohrozila mu.
Všechno dobře dopadlo. I s Janou. Skoušela to sice, no dalo se.
Po půlnoci se Dana zeptala Patrika. Nepůjdeme? Můžem, odpověděl. Rozloučili se s Janou. Ještě jste mohli zůstat, řekla. Dívala se na Patrika. Dopoledne přijede manžel, odpověděla Dana, musím trochu vypadat. Sežeň taxík, Patriku, nebudeme volat Štefana. Nemusí všechno vědět.
A jeli. Poď nahoru, dostala jsem chuť na ranní kávu. Šel. Měla to doma hezké. Jenom na sebe něco hodím, a odběhla. Když se vrátila, tak pochopil. Dana spíš něco jako shodila, blesklo mu hlavou. Neustál to. Milovali se jako blázni, jako naposledy v životě. Ráno se Patrik chystal odejít. Otevřela oči. Zůstaň, zašeptala. Ale Tvůj muž…
Kecala jsem. Přijede až za tři dny. Zůstal. A nelitoval.
Komentáre
Dva dni sa nedostať na jeden blog - to je sila!!!!
To je potom problém pre hociktorú ženu nechať ich len tak tichúčko stáť v kúte. A keďže Patrik je za každú srandu, tak zbiera podpisy na toho svojho... teda do diára.
Tichučkí a ešte aj múdručkí...
Štyri v jednom u muža neexistuje...
PF 2008
iba krátku chvíľu platia.
Načo si ich budeš dávať,
načo máš sám seba klamať ?
Pokojne si ďalšiu zapáľ,
kto nefajčil, taktiež skapal.
Pokojne si ďalší nalej,
život ide aj tak ďalej.
V novom roku veľa lásky,
aby nebol taký ťažký,
taký ako bol ten starý,
nech sa vám v ňom lepšie darí.